Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
COVID 19, finanční situace domácností a distanční výuka - Naše společnost - speciál – duben 2021
Tuček, Milan
Necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době COVIDu stejné, více než čtvrtina (27 %) uvedla, že se snížily, z toho 9 %, že značně. U 8 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie výrazně nemění. Téměř tři pětiny domácností uvedly, že by za současné situace dovedly vycházet s financemi více než půl roku. 5 % domácností již nyní s financemi nevychází, dalších 5 % by vydrželo nejdéle měsíc. Hodnocení finanční situace se od posledního šetření (únor) nezměnilo. Finanční situace je podle očekávání závislá na socioprofesním statusu dotázané osoby a především na výši příjmů domácnosti (rozdíl mezi krajními decily v odpovědi „více než půl roku“ je 52 procentních bodů). Se současným uzavřením všech škol souhlasí třetina dotázaných, dvě třetiny nesouhlasí. Míra souhlasu oproti zářijovému zjišťování se snížila o 7 procentních bodů. Distanční výuku zvládá více než polovina rodičů (54 %) snadno, dvě pětiny (40 %) obtížně.
Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v České republice
Janský, Petr ; Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel
Mezinárodní srovnání dlouhodobě ukazují, že příjmová nerovnost a míra ohrožení relativní chudobou v České republice (ČR) jsou dlouhodobě jedny z nejnižších nejen v EU i mezi nejvyspělejšími zeměmi světa (OECD). Údaje z reprezentativních šetření o příjmech a výdajích domácností ukazují, že český daňově-dávkový systém příjmovou nerovnost a míru ohrožení relativní chudobou v ČR ovlivňuje poměrně málo. Určující jsou v dané souvislosti především relativně malé rozdíly v hrubých příjmech, v čemž hraje důležitou roli systém starobních důchodů. Pokud se kromě přímých daní a sociálních dávek zohlední také dopady nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně), systém příjmovou nerovnost snižuje relativně málo a míru ohrožení relativní příjmovou chudobou dokonce mírně zvyšuje. Alespoň jednu sociální dávku pobírá 80 % relativně chudých a 33 % ostatních osob. Pouze 38 % celkových výdajů na státní sociální podporu směřuje k lidem ohroženým relativní příjmovou chudobou. Při snižování relativní příjmové nerovnosti a celkové mezery chudoby se jako potenciálně nejefektivnější jeví dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Jako nejefektivnější nástroj snižování míry ohrožení relativní příjmovou chudobou se jeví přídavky na děti.
Zhodnocení závislosti příjmů domácnosti na pracovním zařazení osoby v čele
FREJLACHOVÁ, Ivana
Práce je věnována komparaci a posouzení závislosti příjmů českých domácností v souvislosti s pracovním zařazením osoby v čele domácnosti. Pozornost je též věnována stanovení hranice příjmové chudoby a následné identifikaci domácností nacházejících se pod touto hranicí. Zdrojem dat bylo šetření Životní podmínky (SILC) prováděné statistickým úřadem za roky 2008 a 2010. Domácnosti jsou děleny do skupin dle zaměstnání osoby v čele domácnosti. Při hodnocení příjmů byly sledovanými veličinami čistý roční příjem na spotřební jednotku a hrubý roční příjem domácnosti. Příjmy domácností jsou v obou obdobích charakteristické vysokou špičatostí a pravostranným zešikmením, existuje předpoklad podobnosti s log-normálním rozdělením.
Sociální situace domácností v České republice
Macešková, Eva ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Bakalářská práce "Sociální situace domácností v ČR" je zaměřena na studii finanční situace českých domácností. Sleduje vývoj příjmů a výdajů domácností v období 1995 -- 2007. Dále se zabývá podrobnější studií příjmů a výdajů domácností v roce 2007. V bakalářské práci jsou domácnosti rozděleny zaprvé dle výše příjmu domácnosti do tří skupin nejchudší, střední a nejbohatší a zadruhé dle postavení osoby v čele na zaměstnance, osoby samostatně činné, důchodce a nezaměstnané. U těchto skupin se sleduje výše a podíl jednotlivých položek příjmů a jednotlivých položek výdajů z celkových příjmů a výdajů. Dále je v práci zmíněna souvislost HDP a výdajů domácnosti, vývoj HDP a predikce HDP.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.